Zajímavosti o Olomouci – Profil města Olomouce

Zajímavosti

Olomouc je po Praze druhá nejvýznamnější památková rezervace v ČR.
O Olomouci se minimálně od 16. století mluví jako o městu, které založil Caesar. Jednu z prvních zmínek o možném založení Olomouce nacházíme v díle renesančního polského heraldika Bartoloměje Paprockého z Hlohol – Zrcadlo Markrabství Moravského (Čtvrtá kniha).
Římané si ve druhé polovině druhého století našeho letopočtu zřídili v místech městské části Neředín pochodový tábor. Jde o nejsevernější doklad činnosti Římanů v celé střední Evropě.
Už v raném středověku bylo město jedním z hlavních center Moravy.
V 11. století zde bylo založeno biskupství.
V roce 1573 zde byla založena druhá nejstarší univerzita v českých zemích.

Za třicetileté války Olomouc zažila ničivou okupaci švédskými vojsky (1642–1650). Při ní bylo město zcela pobořeno, naprostá většina obyvatel buď zahynula, nebo se z trosek Olomouce odstěhovala.
V době baroka zde byla postavena řada unikátních monumentů, budov a kostelů (Sloup Nejsvětější Trojice, soubor šesti barokních kašen, kostel sv. Michala…)
V 18. a 19. století se Olomouc proměnila v barokní pevnost a stala se významným vojenským centrem rakouské monarchie.
Monumentální Sloup Nejsvětější Trojice z první poloviny 18. století byl v roce 2000 zapsán na seznam světového kulturního dědictví UNESCO.
V interiéru budovy radnice, která vévodí Hornímu náměstí, se dochovala řada původních klenutých místností včetně slavnostního sálu. Interiér zdejší gotické kaple sv. Jeronýma zdobí unikátní kroužená klenba (nejstarší kroužená klenba tzv. podunajského typu u nás).

Olomoucký biskup Jindřich Zdík (asi 1083–1150) se zasloužil se o dokončení katedrály sv. Václava a na Václavském návrší nechal postavit Biskupský palác, který je dnes jedinou dochovanou románskou památkou v Olomouci.
Roku 1306 zde byl zavražděn poslední český panovník mocného rodu Přemyslovců, král Václav III.
V dnešní Sarkandrově kapli, která stojí na místě bývalé olomoucké věznice, byl roku 1620 umučen Jan Sarkander, patron Moravy. Ostatky sv. Jana Sarkandra jsou uloženy v dómu sv. Václava. Ve spodní části kaple je dodnes dochována část mučírny se skřipcem.
Patronkou města je od roku 1623 Svatá Pavlína. Stala se jí poté, co město sužovala těžká morová epidemie a uspořádaný prosebný průvod s jejími ostatky pomohl mor zažehnat. Její ostatky jsou uloženy v chrámu sv. Mořice, kde se nachází její oltář.
Marie Terezie Olomouc navštívila dvakrát. V roce 1754 se zúčastnila slavnostního vysvěcení sloupu Nejsvětější Trojice. Byla po ní pojmenovaná i dodnes dochovaná Terezská brána.
V roce 1767 zde při svém pobytu jedenáctiletý A. Mozart složil 6. symfonii F-dur.
Významný český filolog a historik Josef Dobrovský se stal roku 1789 rektorem generálního semináře pro výchovu kněží v Hradisku u Olomouce. V Olomouci připravil své Dějiny české řeči a literatury.

Přírodovědec, zakladatel genetiky, objevitel základních zákonů dědičnosti Gregor Johann Mendel studoval na olomoucké univerzitě v letech 1840–1843. Na budově Cyrilometodějské teologické fakulty Univerzity Palackého (Univerzitní 22) má svou pamětní desku.
V Olomouci se v roce 1848 ujal vlády v habsburské monarchii na následujících 68 let císař František Josef I.
Slavný rakouský skladatel a dirigent Gustav Mahler pobýval v Olomouci v roce 1883. Ve foyer Moravského divadla, kde působil, je umístěna jeho busta a pamětní deska.
Zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud pobýval v Olomouci jako mladý lékař během vojenských manévrů v roce 1886. Jeho pobyt zde připomíná pamětní deska s bustou na fasádě domu, v němž se nacházela kavárna zmiňovaná ve Freudově korespondenci (dnes kavárna Opera na Horním náměstí 21).
Jeden z nejvlivnějších filozofů 20. století, Ludwig Josef Johann Wittgenstein, strávil několik měsíců roku 1916 jako voják v Olomouci a pracoval zde na svém filozofickém díle Tractatus Logico-Philosophicus.
V květnu 1995 zavítal do Olomouce papež Jan Pavel II.